Ještě před první dobrovolnickou směnou si ověřte tři věci: kde se máte hlásit, v kolik skutečně přijít a kdo vás uvede do práce. Samotná adresa komunitního centra nebo sálu nestačí, pokud dobrovolníci používají boční vchod. Ani začátek akce nemusí být začátkem směny: přípravy mohou začít dřív, úklid až po odchodu návštěvníků. Krátká zpráva koordinátorovi den předem ušetří zmatek vám i týmu.
Dobrovolník může chystat sousedskou slavnost, pomáhat při výdeji materiální pomoci, doprovázet účastníky workshopu nebo obsluhovat informační místo. Při kulturních akcích jde často o přípravu sálu, orientaci návštěvníků či bezpečné zacházení s vybavením. Zkušenost z koncertů se v ruchu hodí, místní pravidla ale nenahradí. První směna není zkouška samostatnosti. Potřebujete hlavně vědět, kdo rozhoduje, kam sahá vaše role a kdy si říct o pomoc.
Vyberte směnu, kterou můžete skutečně odpracovat
Při přihlašování se neptejte jen na datum. Zjistěte délku směny včetně zaškolení a úklidu, fyzickou náročnost, místo práce i možnost krátké přestávky. Dvě hodiny u vstupu jsou jiná zátěž než dvě hodiny přenášení krabic. Máte-li časové omezení, řekněte to rovnou: organizátor může potřebovat člověka na celý blok, nebo naopak dokáže úkol rozdělit.
Popis práce by měl být konkrétnější než „pomoc podle potřeby“. Na komunitní akci se plány mění, přesto máte předem vědět, zda budete pracovat s potravinami, hotovostí, osobními údaji či technikou, případně jednat s lidmi v náročné situaci. Některé úkoly vyžadují zvláštní zaškolení nebo splnění dalších podmínek. Jejich ověření není projev nedůvěry; chrání účastníky i dobrovolníky.
Se zdravotním omezením nemusíte seznamovat celý tým. Koordinátorovi však včas sdělte, co potřebujete, abyste mohli pracovat bezpečně: třeba možnost sedět, nezvedat těžké předměty nebo odejít v pevně danou hodinu. Myslete i na cestu domů. Pro první zkušenost může být kratší denní směna vhodnější než večerní směna v místě se slabým dopravním spojením.
Co si potvrdit předem
Organizace vám obvykle pošle základní pokyny. Pokud v nich něco chybí, zeptejte se v jedné stručné zprávě. Je to snazší než několik telefonátů těsně před začátkem.
- Kde a kdy: přesný vstup, čas příchodu dobrovolníků a předpokládaný konec včetně předání úkolu.
- S kým: jméno nebo telefon na koordinátora a postup pro případ, že se mu nedovoláte.
- Co budete dělat: hlavní činnost, zaškolení a úkoly, které sami dělat nemáte.
- Co si vzít: doporučené oblečení a obuv, vlastní pití či jídlo a informaci, zda organizátor poskytuje ochranné pomůcky.
- Jak funguje provoz: možnost přestávky, toalety, místo pro osobní věci a pravidla pro fotografování či používání telefonu.
Ověřte si také, zda máte něco vyplnit nebo podepsat a jaké informace organizátor poskytuje o pojištění dobrovolníků. Podmínky se liší podle organizace i činnosti; nespoléhejte na zkušenost z brigády nebo jiné dobrovolnické práce. Chcete-li potvrzení o účasti, domluvte se předem, kdo ho vystaví.
Zpráva může znít třeba takto: „Dobrý den, potvrzuji účast v sobotu od 9.00. Prosím o upřesnění vstupu do budovy a jména osoby, u které se mám hlásit. Je potřeba pevná obuv nebo něco dalšího?“ Koordinátor hned uvidí, co už víte a co vám chybí.
Vybavení: méně věcí, ale správných
Na běžnou směnu si vezměte oblečení, v němž se můžete pohodlně pohybovat a ohýbat, pevnou uzavřenou obuv a vrstvu navíc podle teploty. Venku počítejte s počasím i s tím, že můžete delší dobu stát na místě. Pokud budete pracovat v prachu, s čisticími prostředky nebo manipulovat s materiálem, zeptejte se na předepsané pomůcky. Vlastní rukavice nemusí být pro daný úkol vhodné; řiďte se pokyny organizátora.
Hodí se nabitý telefon, voda a malá svačina, zvlášť když nevíte, zda bude k dispozici občerstvení. Pokyny k příjezdu si uložte tak, abyste je našli i bez signálu. Cenností berte co nejméně a zjistěte, kam lze bezpečně odložit tašku. Léky, které běžně potřebujete, mějte u sebe; nespoléhejte na to, že je bude mít někdo jiný.
Žádá-li organizátor určitou barvu trička nebo viditelné označení, dodržte to. Návštěvníci pak snáz poznají, na koho se obrátit. Nevyrábějte si ale vlastní „oficiální“ visačku a nepřebírejte výstroj určenou pro pořadatelské či bezpečnostní role. Označení musí odpovídat tomu, co smíte dělat.
Příchod a prvních patnáct minut
Přijďte s malou rezervou, ne o hodinu dřív bez domluvy. Koordinátor může právě dokončovat přípravy a tak časný příchod mu nepomůže. Představte se, řekněte, že jste na první směně, a zjistěte, kde se dobrovolníci evidují. Je-li potřeba zapsat příchod nebo převzít identifikační kartu, vyřiďte to před prací. Bez záznamu se později hůř ověřuje, kdo je na místě a komu byl úkol přidělen.
Při úvodním poučení se soustřeďte na hranice
Ujasněte si, komu hlásit změny, kudy vedou únikové cesty a jak postupovat při úrazu nebo konfliktu. Pak si potvrďte vlastní úkol: kde začíná, podle čeho poznáte, že je hotový, a komu ho předáte. Při přesunu lidí nebo materiálu může záležet víc na postupu než na rychlosti. Nejste-li si jistí, zopakujte pokyn vlastními slovy: „Mám připravit tento stůl a potom vám říct, že je hotovo?“ Lepší krátké ověření než tichý odhad.
Pokud úvodní poučení neproběhne, vyžádejte si alespoň informace nutné k bezpečné práci. I při zdánlivě jednoduchém vítání návštěvníků potřebujete vědět, kde je přístupný vstup, kam člověka odkázat se specifickým dotazem a koho zavolat, když potřebuje pomoc, kterou sami poskytnout neumíte.
Jak pracovat užitečně, aniž byste překročili svou roli
Začněte přiděleným úkolem a držte se domluveného postupu. Na místě vás možná napadne, co by šlo uspořádat lépe. Pro stávající rozmístění ale může být důvod: průchod pro vozíky, požární pravidla nebo plán navazující směny. Než přesunete značení, přestavíte stoly či změníte evidenci, zeptejte se. Dobrá iniciativa nemá přidělávat práci ostatním.
Při práci s lidmi nabízejte pomoc, ale nerozhodujte za ně. Vysvětlete dostupné možnosti a respektujte odmítnutí. Neslibujte službu, termín ani materiální pomoc, o nichž nerozhodujete. Neznáte-li odpověď, předejte dotaz určené osobě. Improvizace je zvlášť riskantní u zdravotních, právních či sociálních témat. Způsob oslovení přizpůsobte pokynům organizace a konkrétní situaci, nikoli vlastní představě o potřebách účastníka.
S osobními údaji zacházejte zdrženlivě. Zapisujte jen to, co vyžaduje schválený postup, a nenechávejte seznamy ani formuláře volně ležet. Nefotografujte účastníky nebo zákulisí jen pro zachycení atmosféry: účast na akci není souhlas se zveřejněním fotografie. Potřebuje-li organizace dokumentaci, má určit, kdo ji pořizuje a za jakých podmínek. O konkrétních lidech a jejich situaci nemluvte mimo tým, který tyto informace potřebuje k práci.
Když se plán změní nebo dojde síla
Návštěvníci mohou přijít později, zásilku bude potřeba přenést jinam nebo se uzavře místnost. Nový úkol si potvrďte s člověkem, který směnu vede, zejména pokud se týká techniky, peněz, potravin či osobních údajů. Chybějí-li vám pro něj znalosti nebo vybavení, řekněte to přímo: „S tímto jsem zatím nepracoval, můžete mi ukázat postup?“
Stejně otevřeně oznamte únavu, nevolnost nebo potřebu přestávky. Při fyzické práci může přetížení vést k chybě, při kontaktu s návštěvníky k přehlédnutí důležité informace. Musíte-li odejít dřív, neponechte stanoviště bez předání. Koordinátorovi řekněte, co je hotové, co čeká a zda někdo počítá s vaší přítomností.
Bezpečnost a obtížné situace
Postupy organizace jsou důležitější než odhodlání „nějak si poradit“. Před začátkem zjistěte, kde je lékárnička, kdo je proškolen v první pomoci a jak přivolat pomoc. Při bezprostředním ohrožení života nebo zdraví volejte příslušnou tísňovou linku a, pokud to situace dovolí, informujte odpovědnou osobu. Nepouštějte se do činností, k nimž nemáte dovednosti nebo pokyn.
Při konfliktu s návštěvníkem mluvte klidně, držte si bezpečný odstup a co nejdřív přivolejte určeného člena týmu. Nemusíte sami rozhodnout, kdo má pravdu, ani zůstávat tam, kde se necítíte bezpečně. Obtěžování, diskriminaci či nevhodné jednání v týmu nahlaste podle pravidel organizace. Je-li problémem sama odpovědná osoba, hledejte další kontaktní místo. Dobrovolnická práce neznamená, že musíte snášet nevhodné zacházení.
Další omezení platí při práci s potravinami, elektrickými zařízeními, ve výšce nebo při přepravě osob. Bez zaškolení nepoužívejte vybavení, s nímž neumíte bezpečně zacházet. Při komunitní večeři například nemusí být v pořádku přejít bez domluvy od rozdávání talířů k přípravě jídla. Hygienické požadavky i odpovědnost závisí na konkrétní činnosti.
Co udělat při konci směny
Odchod oznamte stejně zřetelně jako příchod. Vraťte zapůjčenou kartu, klíče i pomůcky a ověřte, zda se zapisuje čas ukončení. Pracovní místo nechte v domluveném stavu, ale bez pokynu neuklízejte prostory s nebezpečnými předměty či citlivými dokumenty. Člověku, který vás střídá, stručně předejte stav materiálu, nedokončený úkol a případný dotaz návštěvníka, který čeká na odpověď. Osobní údaje předávejte pouze schváleným způsobem.
Zpětná vazba nemusí mít formální podobu. Po první směně řekněte, co fungovalo a kde vám chyběl pokyn. „U zadního vstupu jsem nevěděl, na koho přesměrovat dotaz na bezbariérový přístup“ pomůže víc než „byl v tom chaos“. Chcete-li přijít znovu, zeptejte se na další termín, ale pravidelnou účast slibujte až ve chvíli, kdy víte, jak vám zapadne do týdne. Pokud vám role nesedla, požádejte o jiný úkol nebo spolupráci slušně ukončete.
Po odchodu si poznamenejte praktický detail pro příště: třeba že dobrovolníci chodí vchodem ze dvora nebo že se hodí mít po ruce vlastní láhev s vodou. Jména a příběhy účastníků si nezapisujte. Před další směnou už jen ověřte, zda místo srazu a postup zůstaly stejné.
